17. 11. 2010 - 01. 12. 2010
Bali
Za hodinu nás uvitá Vídeň se sněhem a -7°C, ale to už je úplně jiná kapitola...
Na paludě AIRBUSU A340 VERZE 3OO, výška 11 000 metrů, rychlost 1070 km/h, teplota minus 63 st.F
Zapsal Pavel, Miloš
BALI 11/2010
Bali nás 17 potápěřčů Trygonu Brno a 6 šnorchlistů přivítalo tradičně : žhavou fackou již při prvním kroku z letiště v Denpasaru. Po cca 18ti hodinovém letu vystupujeme na 6té rovnoběžce pod rovníkem.
Po nekonečné 29ti hodinové cestě z WIEN, jako když vlezeš do sauny. Dvěma mikrobusy se za další 3hodiny dostaváme do Tulambenu, kde začína tradiční ubytovaci rošáda. Chaos vzniká tím, že některé pokoje jsou úrovně 5* a některé jsou horší jak chlív. Následný den se opět někteří stěhují za lepším a děkuji jim, že to skousli. Na Seelang zase pro změnu popojedou první aby si mohli vybrat... Jenže první noc to musíme nějak překousnout a tak po vyhnání všelijaké havěti přeji Andy a Anežce dobrou noc. Nebyla zato byla veselá- co půlhodinu jsme někoho či něco vyháněli, ve 4 ránou už jenom pili kávu a o spánek se ani nepokoušeli!
Aby k nim nelezli gekoni a zlí démoni, spí Míloš první noc na dvoře s ještěrkami, slepkama a prasátky v sousedství. Za to však u bazénu, který má vodu 31°C, kde v následujících dnech trávíme naše ranní, polední, odpolední a večerní drink party.
Následně poznaváme okolí s výhledem na legendární sopku Gugung Agung 3170m/m, která je stále ještě činná, takže si dáváme bacha a nezlobíme dobré bohy. Naposledy to prokázala v roce 1963 kldy bafla a tím vyrobila podvodní atrakci zvanou WRACK US Liberty. Díky této události se dnes můžeme potápět na Liberty , která zde odpočívá od roku 1944 v různých pozicích- tuto torpédovanou obchodní loď odhodilo zemětřesení 50m do moře a stala se z ní celosvětová atrakce.
Když pro změnu naháníme žraloky a velké potvory, jdeme na druhý konec Tulambenské zátoky a pouze nosičkám lahví nahlásíme lokalitu Drop Off. Zde se můžeme vyblbnout i pod 30m. , když to divemaster Nana občas přehlédne. Ana ponory už nebo když jdeme jako ,,Local diveři ,,¨- po dvou dnech už bez průvodce.
A když už nás to vůbec nebaví, tak si dáme nočák na Coral Garden s utopeným letadlem a spoustou barevných korálů.
Opakovaně slavíme narozeniny Ivy a přidáme jako důvod narozeniny Pavla. Zvou nás na Mahi-Mahi a to je přijato ! Evropské zásoby pití se sice tenčí ,ale z nepochopitelných důvodů stále nevyschly. Těžko se dají nahradit - místní Arak je jen pro otrlé namořníky. Zato místní pivo Bintang se osvědčilo v jakémkoliv balení.
V půlce týdne vyráží první parta z přístavu Padang Bay směrem na Hammer Point k čistící stanici mant, kde uspěje a nafotí jich 10ku. Stejnou radost zažije o 2 dny později i druhá skupina, která s sebou bere i šnorchlaře a ti zachytí i delfiny. Pouze nebohý Zdenda při malé přestávce na plaza pod skalou provede takový experiment s Olympusem, který se přes opakovanou telefonickou konsultaci s Pražským servisem nepodaří (ani experiment ani konsultace). Za to jsme se dobře zasmáli.
Následné dny trávíme střídavě ponory nebo na cestách po vnitrozemí, kde poznáváme vše podstatné: Bílý chrám, Batur, Královské lázně, vodopád, Vodní paláce a vše co se dá na Bali vidět v okolí sopky Agung.
Průvodcem je česky mluvící Made, který nám pomáhá poznat Bali a místní specifika života. Velkým šokem pro nás je trh pro místní obyvatele - plný exotického ovoce a zeleniny. Sušené rybičky na slunci jsme ani nemuseli vidět, ale za to byly cítit a nikdo neměl odvahu je ochutnat.
Po prvním krásném týdnu plného slunce a téměř bez deště přejíždíme na druhou lokalitu Selang. Zde nás čeká opět příjemná, česky mluvící obsluha. Miloše šokuje, že po dvou letech ho dokáží místňáci oslovit jménem, ačkoliv si myslí, že je v životě nepotkal. Staří známí – Made, Gede, brácha Marcel a ředitel Nana ho vítají jako přítele. Byla to oboustranná radost.
Na Selangu pokračujeme v mejdanovém řádění v ještě větším a teplejším bazénu. Náladu nám nepokazí ani další stěhování novomanželů a dvojice ,,Love you,, z luxusních bungalovu do jiného. Tentokrát byl důvodem cizí vetřelec neznámého původu, čeledi a rasy v manželském loži, kterého se nepodařilo ani zastřelit, ani odchytit. Za to ta potvora smrděla a Hance chtěla sežrat kufr i s obsahem. ASI NĚJAKEJ ,, bodík,, tedy zlá opice...
Do deníčku si zapisujeme další úlovky ve vodě a můžeme říct, že je vše splněno : vrak Liberty mezi 2o´-3O metry , letadlo 6m , stěna do 55m , korálové zahrádky, všechny možné rybky a barakuda jakou svět neviděl, snad 1,5m. Stejně obrovská želva jakou ani Miloš ještě neviděl a také nádherné manty s nimiž hodinu kroužíme sem a tam. A na Gili Seelangu nás potěšili 3 ospalí žraloci. Jen perutynů tu není tolik co v Rudém moři. Zato z světových časopisů známé kuželové hejno tisíců tuňákovitých ,, kaprů,, každodenně láká nejen potápěče, ale i šnorchlaře.
Loučení po 12ti úžasných dnech nám zpříjemni vystoupení místních tanečnic a dětí.
Nicméně jsme ušetřeni vypití místního burčáku z černé palmy -“čuča”, skupina místních přátel držela smutek za dědečka a z toho důvodu démoni nehráli na bubny a kytary. To předvedli před dvěma dny a nikomu se spát nechtělo !
Po ranním budíčku nás čeká už jen cesta na letiště a další strastiplná cesta do zasněžené Evropy.
Ta se nakonec ukázala jako snesitelná, neboť kromě Žáků se na Taiwanu vytratila větší polovina cestujících a v éru China Airlines -A340 byla polovina sedadel volných. Ze zadní části jsme si udělali noclehárnu, hospodu a vlastní klubovnu a povětšinou jsme zaspali nejprve přelet rovníku,Indonésii, Borneo po přestupu i Koreu a Mongolský chural.
Proč pilot letěl napřed do Japonska, potom na Nord Korea, Vladivostok a domu přes Sibiř, Moskvu a Norsko nevíme. Proč z pod rovníku musíme přes polární kruh je nám doteď záhadou. Pilot zřejmě pil něco jako ,, čučo,, anebo nepil a chtěl pro nás na rozloučenou s tropy udělat poznávací okruh, ale zapomněl, že je noc a navíc nic není vidět. Bavíme se skvěle a číňanky kličkují mezi přečnívajícími končetinami v uličkách. Nanadávají, jsou skromné a nosí a nosí , nebo si dojdeme na Whisku či Vodku.
Dle informačního displaye v každém sedáku víme, že již za hodinu nás uvitá Vídeň se sněhem a -7°C, ale to už bude úplně jiná kapitola.
Na paludě AIRBUSU A340 VERZE 3OO, výška 11 000 metrů, rychlost 1070 km/h, teplota venku minus 63 st.Celsia
Zapsal
Pavel, Miloš, Hanka
foto : Pavel a Ivan
Schůzka bude a vyměníme si foto a video, asi v úterý asi 07/12/2O1O v 18 na klubu , tak vše doplníme o další foto i report.