17. 02. 2010 - 01. 03. 2010

Kuba 2010

Jaká byla Cuba libre 2010 ?

Dovoluji si napsat několik nesouvislých osobních postřehů . Program byl hodně podobný jako v minulých letech a např. vyprávění Venduly S. z roku 2008 by se až na jména a počet účastníků 28 dalo téměř zkopírovat. Pryč s uhlazeností, důležitější jsou emoce.

Playa Giron – z Brna je to zhruba 24 hodin

Jsme ukáznění, nalehko. Vždyť Miloš, na Kubu se chystající snad po desáté jasně říkal : dvě trička a kraťasy tak jak do Egypta !  Více potřebovat nebudete ! Jen kolem hotelu Giron nějací černoši v zimních bundách a čepicích. Nejsme v jiné destinaci ? Nebude moře zamrzlé ?

Playa Giron – Bahija de Cochinos  /zátoka sviní/ - Victoria del socialismo

Museum invaze se nachází 300 metrů od hotelu. Vstupenka stojí 3 CUC, tedy asi 70 Kč.

17. dubna 1961 se v této zátoce vylodilo 1500 kubánských emigrantů najatých v USA. Proč se vylodili právě tady, to nikdo neví. Bažiny na desítkách kilometrů . Kubánští emigranti nechtěli zničit svoji rodnou zem a bitva s nimi trvala jen 2 dny. Vítězství můžeme přičíst i nám, protože Castro byl důkladně vyzbrojen ze Zbrojovky Brno.  1100 zajatců pak vyměnil za jídlo pro děti. Nebo si celou invazi zorganizoval  Fidel  sám ?

A co děti, mají si kde hrát

Známí, co už na Kubě byli, vyprávěli o chudé zemi, kde často padají domy. Těžko popsat sportoviště vystavěné před 50 ti lety. Nejčastěji betonová plocha a 2 zčernalé síťky na basketbal. Tak jsem si  představovala hřiště ve věznici na Sibiři. Děti ale běhají po vesnici, městě a omšelých hřištích, kopou, hází, vískají…nejsou podvyživené, všechny mají boty, školu zdarma, vyšší stupeň školy je internátní s nalejvárnu.  A pracovní brigádou. Věří tomu, když každý den ráno ve škole proklamují: pionýři komunismu, buďme jako Che ?

Che Guevara

Ernesto Guevara de la Serna, Argentinec, ročník narození 1928. Dnes by mu bylo 82 let, astmatik vždy s doutníkem, měl by pampers a přidechoval by si kyslík . Che je v Argentině oslovení, něco jako „brácho“  Zabil nebo nechal zabít 1800 lidí, i děti. Do jeho musea v Santa Claře jsme přijeli čtvrt hodiny před zavírací dobou. Carlosi, ty náš bělozubý průvodče , mám to bonznout na cestovku, že jsme si nemohli prostudovat řádně reálie vašeho poloboha ? Tak jsem viděla jen zas ty kvéry ze Zbrojovky a nevalné vysvědčení / s obráceným známkováním /  Z historie osmička a ostatní čtverky a z tělocviku pětku.

A přesto se o Tobě zpívá v každé hospodě.

Hasta  siempre comandante

Prý zpěvný národ  - úpřímně řečeno, čekala jsem něco jiného. Např. že za setmění vyjdou na vesnici lidé před práh svého domu a budou hrát na nějaký nástroj a se sousedy si zpívat. Jely jsme s Katkou v podvečer přes dědinu Playa Giron.  Přestože televizor je z početního hlediska pro většinu nedostupný, téměř všechny domácnosti jej měly a kolem sedmé hodiny zmizeli lidé z ulice . Zřejmě  začaly zprávy… A v hospůdkách ? Ano, tam je živá muzika skoro vždy. Prvá píseň neutrální, druhá píseň – téměř všude balada o Che Guevarovi. Pak Guantanamera. Někde se pak rozohnili, aby si naše salzová hvězda Pavlína mohla chvíli zatančit. Ale jen chvíli, než si hudebníci poslali klobouk pro nějaký peníz. Pak zkusili prodat CéDéčko. No a pak už dost často hudba ztichla, nebo se přesunula k jiným stolům, kde ještě klobouk nekoloval. Jak moc musí být ti hudebníci prověření ? Jak dlouho musí cvičit baladu o Che ?

Máme se v pralese bát krokodýlů ?

To není nutné, protože Kubánci loví ryby i ptáky i savce i plazy  pro potravu. A úspěšně. Ptáků savců i ryb je minimum. I chudáci krokodýli se stali velmi plachými živočichy. „ Trek pralesem“ byla konvenční tříkilometrová procházka značenou turistickou cestou. Zpestřená však předchozími liáky, kterými jsme byly štědře obdarováni.

Vodpopád hučel jako Niagára , pod ním zkalené jezírko s vracáky, zákaz koupání. Z 300 druhů palem, které na Kubě údajně rostou jich tam zcela určitě byla aspoň půlka a prozkoušeni jsme byli z palmy na státním znaku, palmy královské, palma real.

Jaké bylo potápění ?

Obavy z prvého večera na Playa Giron se nenaplnily úplně – voda 26-27 stupňů. Ale zatažená obloha, místy déšť, korály tedy neosvícené, temné a bez hýření barev, spěch stihnout druhý ponor do oběda  v all in a báječný pro fotografa nadějný buddy Karel, který však uvíznul v mochitovém hurikánu, to je pro přípravu na fotosoutěž úplná pohroma.

Karle, fakt už nepij !  Vlny a zákaz koupání na Varadéru. V příručkách jsou fotky velmi hezké…

Mochito, pinacolada a ty další

…jsou dobré, ale na pití z plastového kelímku jsem si nezvykla. Řekla bych, že papá Hemnigway by se divil, kam až ti dnešní rádobyalkoholici klesli !  A co pijí domorodci ? Škoda škoda, zájezd krátký, opravdové Kubánce v hotelu potkat nelze…a tak jsem se jela seznámit s životem v Mantanzas…

Mantanzas

Je město 30 kilometrů od Varadéra a jezdí tam za 10 CUC hop on hop of autobus. Hop on hop of je reklamní trik, protože cestou stejně není kde vystoupit. Až na

náměstí Svobody /Plaza de la Libertad/ se sochou ,jako obvykle,Jose Martího. Jose je také téměř všude, skoro jako Che.

Byl to básník a filosof, „apoštol“ revolty proti Španělům a to, že na Kubě zřejmě opravdu neexistuje rasizmus, je jeho zásluha. Šířil myšlenky, že Kubánec je víc než běloch, víc než mulat, víc než černoch.

Na náměstí je také museum farmacie z roku 1882, vstupné 3 CUC, 2 průvodkyně. Ale zdá se, že dnes jsem jediná kdo museum navštíví. Je zajímavé, hezké, čisté, radši bych si brala léky odsud, než s městské ušmudlané a velmi špatně zásobené lékárny.

A jak tak chodím po městě a fotím, na Úřadu práce se na mne smějí nějaké, asi nezaměstnané ženy.

Chceš vidět foto ? Co tu děláte, hledáte práci. Ne. Já tu pracuji. A já jsem  uklízečka v nemocnici. Ukážeš mi nemocnici ?  No konečně si mohu odzkoušet své jazykové znalosti z rychlokurzu španělštiny. Moje nová kamarádka Lourdes Camacho je vstřícná a hrdá, že má tak zajímavý zážitek, seznámit se s cizinkou. A totéž sestry a lékař na emergency v okresní nemocnici, kde mají i CT a transplantační program. Když si je chci vyfotit, netváří se, že jim narušuji soukromí, ale jsou zvědaví na fotku a spíše poctěni mým zájmem.

Přístroje a léky mají jako u nás, ale je jich málo.

Bohužel už ráno jedeme do Havany, tak nemohu využít pozvání na lékařskou službu .

Havana 

Dívám se na fotky těch sesutých koloniálních domů. Na fotce je to slabota. Pokud neuvidíš, nepochopíš. Některé neopravované 200 let, některé jen 50. UNESCO dává od roku 1982  peníze na opravu 900 domů ve Staré Havaně. Kolik je jich opravených ? Pět ? Deset ?

Jak to je a bude s tou Perlou Karibiku. Kdo ji vyloví ?