17. 08. 2012

Heřmanky na pohůdku

Začátkem týdne jsem se domluvili s Mirkem Balajkou, že vyrazíme ve všední den někam na pěkný ponor.

Vzhledem k tomu, že jsme si zvolili za úkol naplánovat středně těžší ponor, zvolili jsme lokalitu Svobodné Heřmanice.

Na místo jsem dorazili kolem půl 11. Byl pátek a tak jsme doufali, že na parkovišti u lomu neuvidíme obvyklých 20 polských aut, jak tomu bývá o víkendech. Měli jsme štěstí, u lomu byli jen jedni Ostraváci a ti celí zmrzlí akorát v gumě lezli z vody.

Po prostudování situace jsme se rozhodli, že místo původně plánovaných 2 ponorů uděláme jen jeden, zato se tentokrát pokusíme proplavat celý lom a vidět pokud možno všechny atrakce.
Hlavním cílem byla studna, která je nejenom naším oblíbeným cílem - dle průvodce v 36 metrech.

Počasí nám docela přálo. Sice sluníčko nesvítilo tak, aby celý lom hezky osvětlilo, ale zase jsme se při oblíkání do sucháče tolik nepotili.

Viditelnost byla velmi slušná a až na trošku rozkopaný vstup do vody, byla všude kolem slušných 10 metrů. Celý lom je od začátku vyvázaný a orientace je zde velmi snadná. Pod vodou je hned na začátku vrak auta, sběrný koš, pokračuje klec s kostrou, autobusová zastávka ( zde je telefon s velmi vtipnou hláškou J ), železniční semafor, torpédo a pak už náš cíl studna.

Bylo trošku míň vody a tak bylo dno kolem 34 metrů. Ale stejně nám už začínalo nabíhat očekávané deko, protože ke studně je to cca 25 minu a to v hloubce Kolem 25 – 28 metrů. U studny otáčíme a postupně pomalu snižujeme hloubku ponoru. Ve 3 metrech držíme povinných 12 minut, pak už jen bezpečnostní 3 a hurá nahoru.

S 90 bary v láhvi jsme měli slušnou rezervu pro případ nečekaných problémů.Naše stage jsou na polovině a postačí ještě na jeden trenikový ponor.

Vše ale proběhlo podle plánu , ponor trval 56 minut a sice unavení, ale vysmátí lezeme z vody.
A hurá na oběd. Máme hlad jako vlci.

Všem můžu tuto lokalitu, kdo pojede v týdnu , vřele doporučit a skutečně nám bylo fajn .

Ahoj

Petr