23. 10. 2015 - 31. 10. 2015

Mořské safari – Maledivy říjen 2015

V pátek 23.10.2015 jsme měli sraz na letišti ve Vídni ve 12.15 hod. Postupně jsme se scházeli a po odbavení někteří z nás z radosti z opětovného setkání, z příslibu nadcházejícího dobrodružství, začali u baru notně slavit a do letadla dorazili zvesela a svou náladou strhli i leckoho dalšího…

... Tak se stalo, že při přestupu v Dubai jsme kromě „Kanaďanky“ (poslední členky výpravy, která neletěla z Vídně, ale údajně se měla v Dubai připojit) jsme při odletu málem přišli i vedoucího výpravy Miloše, který se v závěru ztratil na WC a my drželi přepážku s last, ale už opravdu last call vlastními těly. Nakonec vše dopadlo dobře, Miloš to stihnul a Mirka, zvaná Kanaďanka, přiletěla později ze Srí lanky z Colomby, což je údajně lehce zaměnitelné s Canadou…

1. den

Přiletěli jsme kolem 9 hod ráno a po téměř 20 hod. cestě se těšili na jachtu a horizontální polohu. Na letišti nás čekal sympatický zástupce CK, který nám sdělil, že na loď se nalodíme až v 12.30 a do té doby že musíme strávit čas na letišti, nebo prohlídkou hlavního města Male, které bylo na vedlejším ostrůvku vzdáleném 10 minut lodí. Čas jsme tedy takto strávili. Potápěčskou lodí, která byla doprovodnou lodí k naší Carpe diem, jsme se přemístili na jachtu, kde proběhlo představení posádky, našich dive masterů a příprava na první, zkušební ponor. Ten jsme absolvovali v 16.15 v silném dešti. Viditelnost špatná, celý ponor jsme byli v cca 20-23 m podél dna, viděli jsme 2 murény a v dálce se mihl první žralok. Cestou nahoru jsme zkoušeli vypouštět bójky po body teamech. Všichni jsme prošli a po večeři a uvítacím panáčku jsme postupně odpadali do svých kajut dohnat spánkový deficit.

1. den

Ráno budíček, v 6.15 breafing a odjezd na ponor do lokality Lankan Faru. Jednalo se o známý Manta point v lokalitě North Malle Atoll. Počasí zataženo a vítr, u atolu byly vlny a proud. Po skupinkách jsme naskákali do moře a hned se zanořili do cca 18 m. Pak podél dna do 22 m k místu, kde se manty čistí. Cestou nás 3 manty minuly, 1 siba, želvy a množství ryb a rybiček. Na pointu nás průvodci umístili na dně po dvojicích a sledovali jsme cca 20 min mantu, která plavala kolem nás, pak se k ní přidala druhá, které chybělo kus ploutve. I přes horší viditelnost to byl krásný zážitek. Jen potápěčů bylo kapánek hodně, vypadalo to jako v kině J  Po snídani odpočinek, přejezd na South Male Atoll a další ponor v lokalitě Kandhooma Thila byl na žraloky. Jdeme do 30 metrů ve středním proudu. Vidíme žraloky bělocípé a šedé útesové, ale bohužel je dost špatná viditelnost. Dále kolem hejno barakud a velkých tuňáků. Obídek a přejezd na lokalitu Vaavu Atoll, kde jsme měli v plánu noční ponor se žraloky. Po setmění jsme se vydali na věc. Dive mastři měli připravenu návnadu, ale už kolem naší lodi jsme viděli na hladině první žraloky, což moc povzbudivé nebylo… Skočili jsme do vody a šli dolů a k místu, kde nás opět rozesadili po dnu do půlkruhu a podívaná začala. Díky návnadě se okolo nás za chvíli žraloky jen hemžilo, plavali kolem nás, přes nás, fackovali nás ocasem i ploutvemi, ale fakt nebyli nebezpeční, tedy doufám… mezi nimi i 3 rejnoci, z nichž jeden neustále kopuloval na kdejakém kameni v okolí. Byl to neuvěřitelný zážitek, zvláště pro mě, která má ze žraloků hrůzu. Následovala také významná událost, Petr, zvaný Profesor (nejstarší účastník zájezdu) dovršil 400 stý ponor a tak byl Milošem odměněn po potápěčsku – ranou ploutví do zadnice, musel ze sklenice připevněné na šnorchl vypít bez nádechu čtyřboj (pivo, rum, slivovice, whisky) a na závěr dostal diplom, potlesk a srdečné gratulace od všech ostatních. Vzápětí ho potkala tsunami od kamarádů v podobě několika kýblů vody. No a láhev, co donesl, kolovala a my oslavili to, že jsme všichni noční ponor přežili bez úhon.

3. den

6.15 budíček, breafing a odjezd na ponor Miyaru Kandu na žraloky, místo kde se vyskytují. Bylo špatné počasí a viditelnost téměř nulová. Na písčitém dně jsme hledali žraloky, ale viděli jen matné obrysy v dálce i zbytek ponoru byla jen šeď a nic moc k vidění. Poté dlouhý přejezd na South Ari Atol. Díky špatnému počasí a dešti se program změnil a po obědě byl druhý a poslední ponor dne s cílem hledat velrybího žraloka. Pršelo, byly velké vlny, tak jsme všichni naráz naskákali pod vodu a společně se po proudu vydali na průzkum podél stěny v cca 20 m, která padala do hloubky. Bohužel jsme velrybáka neviděli. V dálce siluety žraloků, želvy a plno korálů a rybiček na stěně. Pomalu jsme vystoupali na hladinu a vrátili se na loď a večeři.

                  4. den

Tento den je ve znamení velrybího žraloka. Ráno byl ponor na stejném místě jako včera, kde se prý velrybí žraloci chodí krmit planktonem, ale bohužel se nám neukázal. I tak to byl hezký ponor, k vidění byl levhartí žralok, útesoví žraloci, želva, murény aj. Konečně také vysvitlo slunce, tak to bylo hned veselejší a barevnější. Po snídani jsme s lodí projížděli podél kanálu, kde by měl velrybák být a netrpělivě vyhlíželi z paluby. Bohužel jsme nebyli sami, ale s námi kroužilo více lodí, hlavně šnorchlařů. Také jsme se vybavili pouze na šnorchlování. Kolem půl jedenácté konečně výkřik: „Je tady, jde se na to!“ První skupinka nedočkavců naskákala do člunu, který s nimi vyrazil na moře, ale za chvíli byli zpět, neboť jiná loď žralokovi přejela téměř přes hlavu a tak se naštval a klesl níže. Takže změna plánu, všichni rychle do potápěčského a že to zkusíme pod vodou. Vyrazili jsme s naší lodí do kanálu a za chvíli opět povel: „Všichni rychle do vody, je tu!“ jak to šlo, naskákali jsme do vody, zanořili se do cca 10 m a plavali za gaidy směr žralok. A pak to přišlo, byl tam!!! Majestátný, obrovský se pomalu šinul proti proudu kolem nás. První z nás ho stihli pěkně z blízka, většina již trochu z dálky, ale zážitek úžasný, škoda že jen krátký a že proti proudu jsme neměli šanci ho stíhat… Pak jsme se otočili a driftovali po proudu kolem útesu a užili si i zbytek ponoru. V 15.15 jsme vyrazili na další ponor na místě Dhiga Thila. Měli jsme mírný proud a krásnou stěnu se spoustou převisů a gorgonií. S lupou jsme spolu s gaidem sledovali mikro ogranismy a opět nějaký žralok, želva, murena, perutýn… Večer nás čekala večeře - barbecue na malém, romantickém ostrůvku, jeden z mála, který nebyl zabrán hotelovými rezorty. Do opuštěnosti měl však daleko, spolu s námi tam bylo dalších několik skupin, takže večeře na pobřeží vypadala jako někde na rušném nábřeží, kde je jedna restaurace vedle druhé. Na písčité pláži posádky z písku vytvořily úžasné díla v podobě velrybích žraloků, všude kolem svíčky. Pouze naši hoši se vytáhli a krom velrybáka vytvořili i znak naší lodi Carpe diem, kolem kterého natáhli šňůru politou benzinem a večeři jsme zahájili společnou fotkou spolu s efektním zapálením kruhu kolen našeho znaku. Měli jsme jako jediní i hudbu a světelné efekty. Jídlo bylo excelentní, výborné ryby, krevety, saláty… Poseděli jsme při téměř úplňku v příjemné, družné náladě a pak se po skupinkách přemístili na loď, kde zábava pokračovala.

5. den

Tento den nás čekaly 4 ponory. Počasí krásné a po večírku jsme měli posunutý budíček na 6.45. První ponor byl na Moofushi rock, za velkých vln jsme se rychle zanořili a pak klesli do 30 metrů, kde jsme viděli útesové žraloky. Čekali jsme i na manty, ale ty se neobjevily, tak jsme ve velmi silném proudu driftovali podél útesu a bylo to jak z vlaku – nezastavovat, máme zpoždění… Druhý ponor na Ran Faru, zde původní plán díky opět silnému proudu, nevyšel. Jedeme k útesu a rychle se noříme opět do 30 metrů a vezeme se s proudem kolem útesů a převisů, která byly po stěnách a na stropu posety pomněnkově modrými korály. Viděli jsme rejnoky, želvu, spícího žraloka pod převisem. Ke konci ponoru byl i otáčivý proud, což bylo trochu nepříjemné. Třetí ponor byl na vrak rybářské lodi, na Fesdhu Wreck. Byla to uměle potopená střední rybářská loď, před cca 15 lety. Makáme proti šílenému proudu, viditelnost špatná. Vrak nic moc, pak se vezeme podél útesu. Vidíme ropušnici a menší rybky a korály. Následuje přejezd do zátoky Fesdhu Lagoon, kde nás čeká druhý noční ponor, tentokrát na manty. Po zakotvení posádka namíří na hladinu velký reflektor a během chvíle se na hladině objeví první manta, kterou světlo přilákalo a začíná se nám předvádět na hladině. To je signál honem do výstroje a jdeme dolů přímo z potápěčské lodě zakotvené u jachty. Dive mastři připravili dole baterky, zapíchali je do písečného dna světlem vzhůru a pak nás po body teamech umístili na dno do půlkruhu v hloubce 11 metrů a koukali jsme na úžasné představení, kdy 3 manty plavaly nad světly tam a zpět, dělaly výkruty, předváděly se a v podstatě byly na dotek. Po 45 minutách jsme ponor ukončili, ale manty se i nadále předváděly na zádi lodi u hladiny pod reflektorem výkruty a kotouly. Dokonce se objevil i žralok fouskatý a rejdil kolem lodi. Viděli jsme i vzácnou manta tyger shrimp.

6 .den

Budíček opět v 6.15 a první ponor je na místě zvaném Fish Head. Byl téměř nulový proud. Ve 20 metrech čekáme na žraloky a 2 se nám ukáží. Dále pokračujeme v ponoru a vidíme chobotnice, želvy, barakudy, mureny a obrovská hejna ryb. Ke konci ponoru se v 10 metrech objeví šedý útesový žralok s lodivodem a vyloženě se nám předvádí a pěkně zblízka. Druhý ponor byl na místě Hafsaa Thila. Kotvíme se v hloubce cca 15 metrů na hraně útesu a cca půl hodiny sledujeme žraloky – 3 šedé útesové a 2 malé bělocípé, jak plavou kolem útesů tam a zpět. Jeden z nich byl buď pěkně vypasený, nebo těhotný J Také jsme viděli překrásnou stone fish, která byla rozeznatelná od okolního útesu, pouze když se pohnula. Dále plaveme s proudem kolem reefu a následně nad korálovými stoly, pod kterými spí 2 mimina žraloka bělocípého, sledujeme hejna rybek, ropušnici a další. Třetí ponor byl v 16.45 na lokalitě Rasfari Faru. Byl to typický šerák, téměř bez proudu. Zanořujeme se do cca 20 metrů a plaveme nejprve kolem kamenitého útesu a pak přeplaveme ke dvěma homolím. Po cestě na písku leží dva leopardí žraloci. Vidíme murénu, velké hejno minirybek a malého žraločka. Večer po večeři sledujeme, jak posádka na zádi loví rybky podběrákem z obrovského hejna silverfish (rihii – maledivsky), které plave kolem světla a různě se přelévá a mění tvar. Fandíme rybičkám, aby se dostaly zpět do vody, ale bylo to marné, za chvíli jich byla plná bedna a také jsme je dostali usmažené na talíři místo brambůrek…

7. den

Nad ránem jsme se přesunuli na poslední potápěčské místo Lankan Faru, kde má být manta point. První ponor je v 7,31 hod. Klesneme za středního proudu a doplaveme k manta pointu v 16 metrech. Zahákneme se do půlkruhu a čekáme. Nad námi však dorazí jiná loď s potápěči, kteří jdou přímo k nám, takže manty nevidíme a vyrážíme s proudem. Za odměnu vidíme hned 2 žraloky a následně se objeví proti nám 2 manty a chvíli plavou ve volné vodě spolu s námi. Je to krása, dále vidíme velkého kanice, dalšího žraloka a mantu a spoustu dalších rybiček. Byl to krásný ponor, umocněný sluníčkem a dobrou viditelností. Druhý ponor, vlastně již úplně poslední z celého týdne, následuje v 10.35 na stejném místě, opět míříme na manta point. Někteří opozdilci přijíždí na ponor dinginou a navíc se chystá pod vodou pokus s vejcem a čtením časopisu Milošem. Po zanoření cestou k útesu potkáváme hned několik žraloků a vidíme obrovskou murénu. U manta pointu už na nás čekají 2, pak i 3 manty, takže zasedáme na dno a opět se kocháme jejich krásou. Jsou velmi blízko, plavou těsně kolem nás, nad námi a oproti večeru mají zavřené tlamy a jen se čistí…. Po půl hodině pokračujeme dál, míjejí nás další žraloci a na závěr kroužíme nad útesem, kde bylo opět plno ryb a rybiček hýřících barvami. Zkrátka to nejlepší na konec! Následuje oběd, během kterého se loď přesune až k Male a rozloučení s našimi dive maistry, společné foto a pak konečně po týdnu skáčeme do vody bez neoprenu a jdeme si zaplavat, někteří až na břeh. Odpoledne je ve znamení klidu, odpočinku, sušení a balení. Poslední večeře a vše jde do finále. Co dodat? Nezapomenutelný týden na úžasné, pohodlné lodi, vzorná a pozorná posádka, výborný kuchař a super pohodová parta. Miloši, děkujeme za výbornou organizaci a věřím, že se řada z nás opět vrátí na další zájezdy s Tebou!

Zapsala: Jitka Trpělková, účastník zájezdu, poprvé s Milošem, na začátku 63 ponorů, na konci 77.